Peníze jsou tu od toho, aby se utrácely, a práce od toho, aby si je člověk vydělal a tím pádem také mohl utrácet. Jenže zatímco s utrácením lidé obvykle problémy nemívají, to zvládnou kdykoliv třeba i v nebývalé míře, s vyděláváním si na takové utrácení už je to často horší. I kdyby člověk pracoval sebeusilovněji, nikdy nemá naprostou jistotu, že ze svých příjmů pokryje spolehlivě všechny své výdaje.
Jednou si člověk vydělá nepřiměřeně málo, jednou má tento dlouhodobě nebo třeba i nečekaně náhle vyšší výdaje, než se dá zvládnout, a pak se zkrátka objeví nepříjemná situace, v níž by byly zapotřebí peníze další, jež ale není kde vzít.
A co teď s tím, že? Kde vzít na další výdaje, pokud je jedna kapsa prázdná a druhá vysypaná?
Dobrým pomocníkem bývají v podobných situacích půjčky. Lidé se obrátí na finanční instituci dle svého vlastního výběru, zvolí si půjčku, o kterou by měli zájem, a pak už zbývá jenom splnit vše, co se s podobnou půjčkou pojí.
Jenže ono to není často nic snadného. Podmínky jsou tu nejednou natolik přísné, že se jim zkrátka vyhovět nepodaří. A pak mívá žadatel smůlu a navzdory veškeré své snaze odchází s nepořízenou.
A odchází v optimálním případě k nebankovní konkurenci. Protože i ten, kdo všude jinde žádá marně, si zde může na otázku typu „dosáhnu na hypotéku od nebankovní společnosti“ odpovědět kladně. Tedy za předpokladu, že mu budou jeho příjmy stačit na splácení a že vlastní nějakou nemovitost, která by se tu dala dát do zástavy. Protože to je tu nezbytné. Ovšem vlastně jenom to a nic víc. Nikdo se tu nemusí přehnaně bát ani nedostatečně vysokých příjmů, ani nějakého nepříjemného záznamu v registrech dlužníků, ani ničeho jiného.
Tady zkrátka dokáže uspět mnohý z našinců, i když poskytovateli půjčky zrovna nemá moc co nabídnout.
A když už je tu ta možnost, proč by se jí jeden nechopil, že?